Vít Vážan: Přechod na DVB-T2 dostane nový časový plán

Vít Vážan, foto: České Radiokomunikace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pozastavilo po polovině března přechod na finální vysílání DVB-T2 a prodloužilo stávající digitální vysílání. Důvodem opatření je zajištění informovanosti obyvatel, kteří by jinak museli ladit televize na nový typ příjmu. O tom, jak se přechod na DVB-T2 může dále vyvíjet, jsme mluvili s generálním ředitelem Českých Radiokomunikací (CRA) Vítem Vážanem. 

Současná situace kolem pandemie nového koronaviru zastavila přechod na DVB-T2. Máte už představu, kdy by se mohlo zapínání finálních sítí DVB-T2 znovu nastartovat?

Přesný termín zatím není znám, spolupracujeme s Českým telekomunikačním úřadem a s Ministerstvem průmyslu o obchodu na novém harmonogramu. To, jak bude nový harmonogram upraven, bude záležet na vývoji pandemie a na dalších rozhodnutích Vlády ČR.    

Zdůvodňovali jste, že přepínání na DVB-T2 pozastavujete proto, abyste lidem ušetřili starost s přelaďováním. Vycházeli jste z nějakých odhadů, jak moc by přechod na DVB-T2 mohl být negativně ovlivněn pandemií koronaviru, pokud byste v něm pokračovali i v dnešních dnech?

Přechod byl pozastaven z několika důvodů, starosti s přelaďováním byly jedním z nich. Přestaly také fungovat anténářské firmy, které lidem zajišťovaly přelaďování, navíc bylo třeba myslet i na bezpečnost a zdraví diváků. Zásadní ale je, že televizní a rozhlasové vysílání hraje v době mimořádných situací a nouzového stavu obrovskou roli. Kdybychom v přechodu pokračovali, tak riskujeme to, že diváci v některých oblastech o vysílání přijdou. Z výzkumů a z vlastní zkušenosti víme, že část diváků nechává přípravy na přechod na DVB-T2 na poslední chvíli. České Radiokomunikace jsou součástí kritické infrastruktury státu a je to právě proto, že zajišťují, aby se nezbytné informace k divákům dostaly. Digitální terestrická platforma je pro české diváky stále platformou číslo jedna. Proto nám nepřišlo vhodné v přechodu pokračovat. A to jsme navíc v té době ještě nevěděli o projektech Učítelka nebo ČT3, které pomáhají lidem překonat toto období. 

Na kolika procentech území bylo finální DVB-T2 zapnuto před přijetím mimořádných vládních opatření, tedy do období 10. března? Jinými slovy, kolika lidí by se přepínání, pokud by se v něm pokračovalo, dotklo?

Do první třetiny března bylo migrováno 33 % velkých vysílačů a zhruba 51 % vysílačů menších, neboli dokrývačů. V průměru tak bylo do DVB-T2 přepnuto zhruba 40 % území. Do vyhlášení nouzového stavu probíhal přechod na DVB-T2 v souladu s Technickým plánem přechodu a jeho průběh byl velmi hladký. Plánovali jsme ho několik let a otestovali jsme si ho i při vybudování přechodových sítí. Byli jsme na něj připraveni.

Původní harmonogram počítal s tím, že v červnu 2020 bude přechod na DVB-T2 ukončen. Proces se přerušil v polovině března a do jeho konce chyběly cca tři měsíce. Pokud to situace dovolí a bude možné v přechodu znovu pokračovat, zvládnete ho za ty tři měsíce dokončit?

Rozhodně zvládneme. Až bude aktualizovaný Technický plán přechodu, budeme schopni rychle pokračovat.

Červen 2020 byl závazný i směrem k Evropské unii kvůli odevzdání pásma 700 MHz. Nehrozí ze strany EU nějaké sankce, když se původní termín nedodrží?

Bližší informace má zřejmě MPO, do jehož kompetence tato záležitost spadá. Podle mého soukromého názoru je nouzovým stavem ovlivněna řada zemí EU, a proto je pravděpodobné, že se pozdrží řada legislativních termínů. Chorvatsko a Portugalsko oznámily, že pozastavují proces uvolňování pásma 700 MHz. Je to celosvětová věc a věřím, že se na ní tak bude nahlížet.

Televizní a rozhlasové vysílání hraje v Česku obrovskou roli, zvlášť v době mimořádných událostí. Zprostředkování signálu, které zajišťují České Radiokomunikace, je klíčové.

Vít Vážan

Dokázal byste na základě dosavadního průběhu predikovat, jaký bude po přechodu na DVB-T2 podíl terestrického vysílání v Česku? Od začátku přechodu se uvažuje, že nějací diváci z terestriky zamíří na jiné platformy. Potvrzuje se to?

Z výsledků první vlny přechodu, což je řekněme období prvního letošního čtvrtletí, vidíme, že se žádný odliv diváků nepotvrzuje. Diváci digitální terestrickou platformu neopouštějí. Výsledky druhé vlny by měly být k dispozici v následujících dnech. Ukazuje se, že pozemní televizní vysílání je kvalitní službou, která přináší lidem to, co hledají. Dnes nabízí více než 30 televizních programů, které jsou poskytnuty bezplatně a v některých případech i v HD rozlišení. Další možnost přináší hybridní HbbTV vysílání, díky kterému se terestrika stává konkurenceschopnou i vůči ostatním platformám, protože umožňuje, v kombinací s OTT řešením jednotlivých vysílatelů, VOD, přehrávání z archivu nebo opožděné sledování. Z výzkumů také víme, že 95 % diváků se soustředí na sledování televizních programů, které jsou vysílány původně na digitální terestrické platformě.

Jak se čeští televizní diváci na DVB-T2 připravili?

Díky informačním kampaním se diváci na přechod na DVB-T2 dobře připravili. Měli připravené přístroje, set-top-boxy, TV antény. Proběhla řada aktivit od certifikace přístrojů po informační road-show, velkou roli v informovanosti sehrála a sehrává také Česká televize.

Kolik televizních stanic budou mít Češi na konci přechodu na DVB-T2 k dispozici a kolik z nich bude v HD kvalitě?

Přesné číslo sdělit nemohu, podléhá obchodním smlouvám. Očekávám ale, že 60 % stanic bude vysílat v HD rozlišení nebo v kvalitě blízké HD rozlišení. Víme, že ČT bude všechny své programy vysílat v HD a myslím, že přibydou i další nové kanály oproti stávající nabídce v DVB-T.

Věříte tedy, že si terestrika udrží 55-60% podíl i po finálním ukončení přechodu na DVB-T2?

Děláme všechno pro to, aby to tak bylo a podle prvních dat odhadujeme, že terestrika na podobných číslech zůstane.

Už je jasnější, jak to bude s regionálními televizními stanicemi?

To je otázka spíše na provozovatele regionálních televizí. Frekvence pro regionální vysílání by se měly v rámci pásma 700 MHz také odevzdávat a možnost regionalizace je ve finálních sítích omezená. Na druhé straně věřím, že existují produkty, které mohou regionální televize využít k tomu, aby vysílaly i na širším území než jen v daném regionu. Bude záležet na ekonomice a rozhodnutí každého vysílatele.

Finální přechod na DVB-T2 budeme schopni dokončit do tří měsíců, jakmile bude možné v procesu přechodu pokračovat.

Vít Vážan

Jak probíhá současný provoz ve společnosti České Radiokomunikace a jak u těch profesních činností, které ve vaší firmě nelze vykonávat na dálku?

S plánováním přechodu na home office jsme začali už v polovině února, tedy velmi brzy. To proto, že naše firma je součástí kritické infrastruktury státu a podléhá tak zčásti jinému režimu než ostatní společnosti. Přestože jsme v polovině února zareagovali ihned, tehdy jsem si myslel, že nebudeme muset většinu opatření využívat. Chtěli jsme ale být samozřejmě připraveni. V den vyhlášení nouzového stavu ve čtvrtek 12. března jsme testovali home office a od pátku 13. března přešli až do odvolání na povinný home office, samozřejmě vyjma zaměstnanců pracujících v terénu.

Kdy předpokládáte odvolání home officu, co bude tím impulsem?

Řídíme se nařízeními vlády a musíme následovat literu zákona. Pro nás je také důležité, aby lidi, kteří obsluhují kritickou infrastrukturu, byli odděleni od ostatních. Máme týmy na třech místech v republice. Je to proto, abychom mohli zajistit provoz i poté, co by došlo k uzavření města, lokality nebo i celé republiky. Počítáme s tím, že v tomto opatrném režimu můžeme fungovat i několik měsíců.

Museli jste řešit nějakou krizovou situaci?

Krizovou situaci jsme v pravém slova smyslu řešit nemuseli. Vyrovnávali jsme se s podobnými situacemi jako v jiných firmách – například preventivní karanténou u některých zaměstnanců. Myslím si, že díky krokům, které jsme udělali rychle hned na začátku, jsme se krizovým situacím vyhnuli, ale na druhou stranu ještě není konec.

Ovlivnilo vaší práci uzavření oblastí Litovle a Uničova?

Konkrétně toto uzavření se nás tolik nedotklo, protože vysílače jsou většinou umístěny za obcemi a přístup k nim je tak snazší.

Jak myslíte, že stávající situace, kterou pandemie přinesla, ovlivní český televizní trh jako takový?

V této chvíli je ještě příliš brzy na to predikovat dopad pandemie na televizní trh. Postoje zadavatelů reklamy se liší od posunutí kampaní po jejich rušení a teprve čas ukáže, co bude toto období pro televizní trh znamenat. Dostupné analýzy predikují zhoršení situací na trzích, ale neshodují se v tom, jak podstatné zhoršení bude. Jeden měsíc může představovat mnoho peněz, ale je to pouze jeden měsíc z dvanácti. Skutečné dopady teprve uvidíme. Nechci malovat negativní scénáře, snažím se hledat příležitosti, které by z nové situace mohly plynout.

A vidíte je v případě Českých Radiokomunikací?

Samozřejmě sledujeme vývoj a kroky našich klientů. Naše plány musíme v závislosti na aktuálním vývoji upravovat.  Některé z produktů, které se v době pandemie začaly víc využívat, máme ve své nabídce už delší dobu a teď se nám tato investice vrací. Věnujeme se kybernetické bezpečnosti, máme produkty na vzdálený přístup, nabízíme hostování v datových centrech a různé typy cloudových řešení.

Nabídli jsme, po dobu krize, školám a státním institucím naše OTT řešení zdarma. Například školy na něj mohou přistupovat vzdáleně a nahrávat přednášky, které si pak studenti pouští – podobně jako filmy či seriály. Spolupracujeme s Českým červeným křížem a nadací Život 90 na podpoře seniorů a těmto organizacím nabízíme společně s partnerem službu záchranného tlačítka, které využívá síť internetu věcí. Myslím, že doba po skončení pandemie přinese mnoho nových příležitostí zejména v oblasti digitalizace.