Prouza: Kvóty na české potraviny jsou hra s ohněm

Soběstačnost ČR ve výrobě potravin je podle Tomáše Prouzy na úrovni 30 až 40 %, zdroj: SOCR ČR/Tomáš Prouza

Čeští spotřebitelé se dokázali adaptovat na koronakrizi a panické nákupy již nehrozí. „I ti největší skeptici snad pochopili, že tato krize není o neschopnosti vypěstovat či vyrobit potraviny a dostat je na pulty,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Kvóty na české potraviny na pultech v době, kdy je soběstačnost České republiky ve výrobě potravin na úrovni 30 až 40 %, je podle něj zákon o 73% povinném podílu českých potravin nástrojem, aby se čeští agrobaroni ochránili před nepříjemnou konkurencí ze zahraničí. V rozhovoru mimo jiné rekapituluje loňský rok a přibližuje svůj pohled na rok letošní.

Jak se díváte na letošní rok, co podle vás přinese retailu? Předpokládám, že panické nákupy už nehrozí, nicméně nově schválený zákon o povinném podílu potravin zřejmě maloobchodníky nepotěšil…

Český spotřebitel se dokázal přizpůsobit. Bylo to vidět hned po první vlně, kdy nastalo velké letní rozvolnění. Už tehdy jsme sledovali trend, že lidi chodili nakupovat méně často, ale jednotlivé nákupy byly větší. A tak i zůstalo. Panické nákupy už neočekávám. I ti největší skeptici snad pochopili, že tato krize není o neschopnosti vypěstovat či vyrobit potraviny a dostat je na pulty.

Pokud si tedy nepřestaneme hrát s ohněm a nebudeme schvalovat nebezpečné povinné podíly českých potravin na pultech, jako to právě udělal Andrej Babiš a pomocí svých na písknutí poslušných poslanců neprotlačil sněmovnou povinné kvóty na české potraviny. Výrazně se tak omezí nabídka a firmy, jako je Agrofert, budou moci prodávat své produkty za vyšší cenu bez ohledu na to, jak kvalitní či nekvalitní jsou. Jen nám pan premiér zatím nevysvětlil, co bude dělat, až české potraviny dojdou, protože jich prostě vyrábíme příliš málo.

Větší problém bude ale s resuscitací retailu jako celku. Po jarní vlně se dokázal vzpamatovat. Podzimní se stala kritická a pokud bude zimní či jarní trvat moc dlouho, stane se konečnou pro nemalý počet obchodů. S přímým dosahem na fungování obchodních center, zaměstnanost a dostupnost zboží.
 
Jaké jsou tedy podle vás hlavní trendy, které se objeví v českém retailu letošní rok?

Český retail se učí žít v nejisté době. Na jedné straně se těším na rozvoj on-line obchodování, které vždy přináší nové trendy a inovace. Na druhé straně očekávám záchranářské operace v řadě oblastí – zejména v oblasti prodeje textilu, oděvů a obuvi. Nicméně tuzemskému retailu věřím. Až koronakrize definitivně skončí, těším se na trh plný nových nápadů, které krize akcelerovala… Jen těch obchodů, kam budeme moci jít, bude o dost méně, než jsme byli zvyklí.
 

Řetězce investovaly do opatření v souvislosti s koronakrizí více než 6 mld. Kč, měl jsem opravdu výborný pocit z toho, jak se jim podařilo i přes chaotičnost rozhodování vlády zvládnout celé to krizové období

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Od začátku roku se stále něco děje, nová opatření nebo kvóty na české potraviny. Ozývají se vám členové svazu s nějakými dotazy nebo problémy?

S členy svazu jsme v denním kontaktu. Řešíme primárně problémy týkající se opatření v souvislosti s koronakrizí. Konzultujeme taky přijímání nové legislativy, která se jich může týkat anebo přímo týká. Aktuálně jde o novelu zákona o potravinách, která stanovuje opravdu nesmyslné povinné kvóty na české potraviny. V době, kdy je soběstačnost České republiky ve výrobě potravin na úrovni 30 až 40 procent, si Andrej Babiš vymyslel zákon o 73% povinném podílu českých potravin, aby české agrobarony včetně sebe ochránil před nepříjemnou konkurencí ze zahraničí. Možná je to i tím, jak se stahují mračna nad evropskými dotacemi pro Agrofert, takže se rychle vymýšlejí jiné cesty, jak sehnat peníze navíc.
 
Kdybyste měl zhodnotit rok minulý, co podle vás byly nejzásadnější změny pro retail?

Měl jsem opravdu výborný pocit z toho, jak se obchodním řetězcům podařilo i přes chaotičnost rozhodování vlády zvládnout celé to krizové období. Na jaře zajistily i přes panické nákupy bezproblémové zásobování obyvatelstva, dokázaly z hodiny na hodinu zajišťovat stále přísnější opatření, bojovat s nedostatkem ochranných pomůcek a přitom ochránit zaměstnance tak, že počet nákaz v prodejnách šlo počítat v jednotkách případů. To, že dokázaly do všech těchto opatření investovat více než 6 mld. Kč, a být v nich úspěšní, je i díky tomu, že jde o kapitálově i procesně nesmírně vyspělé společnosti.

Negativa? Šílenost a nekoncepčnost v rozhodování vlády. Na jedné straně ulice zavřené papírnictví a obchod s dětským oblečením, na druhé straně otevřený psí salon a prodejna zbraní. Jinak řečeno, děti sice nemají čím psát, ale pudl paní sousedky bude mít zastřiženou ofinu… Obchody byly od začátku v žebříčku potenciálních ohnisek nákazy opravdu hodně nízko, ale po hlavě dostávaly každým dnem.

Jsem přitom opravdu hrdý na to, že v on-line obchodování patříme opravdu ke světové špičce. Ukázalo se to i v rychlosti, jak se řada prodejen dokázala přizpůsobit a nové e-shopy spustit řádově ve dnech. Ale šlo pouze o malou kompenzaci za ztráty, které český retail utrpěl a ještě letos utrpí, protože lidé začínají šetřit.
 
Poslední opatření zasáhla i velké obchodní řetězce, které dosud vycházely z koronavirové krize většinou nedotčeny a mohly být stále otevřené. Nepotravinářské zboží jako papírenské potřeby, hračky či oblečení se z regálů přesunulo převážně do skladů. Usilovali jste nějak o zrušení těchto omezení?

Toto nařízení považuji za jedno z nejabsurdnějších. Respektuji rozhodnutí odborníků zajistit minimalizaci pohybu, tedy mobility lidí. To jinak než omezením možností, kam jít, zajistit nešlo. Ale to, že stát zamezil alespoň elementární dostupnosti základního zboží na místě, kam zákazník musel jít, mi přijde jako kandidát na cenu „absurdita roku“. V době extra krize, kdy se děti učí doma a tu tužku prostě potřebují, je nesmysl nutit je pořizovat si jí z e-shopu, kde za tužku zaplatíte 10 korun a za její dopravu 90…

Z pohledu obratu na tom obchodní řetězce až tak netratily. Jde o doplňkový sortiment, který hraje jen minimální roli. Spíš byly problém náklady, kdy musely řetězce během noci tento sortiment alespoň opáskovat anebo fyzicky odnést do skladu. A obecně i potravinový retail trpí tím, že lidé šetří, snižují objemy nákupních košíků a začínají sahat po levnějších variantách potravin.
 
Od začátku ledna 2021 vešly v platnost nové podmínky pro obchodování mezi Velkou Británií a EU, pozorujete v rámci retailu nějaké změny?

Zatím nikoliv, dodavatelské řetězce obvykle nevedou z Británie. Jsem přesvědčen, že alespoň v oblasti retailu a dostupnosti zboží bude hlavním poraženým Velká Británie. Velké obchodní řetězce, které působí v ČR, jsou zvyklé fungovat v různých podmínkách a novým situacím se přizpůsobit. Obrovský problém ale mají v Marks & Spencer, protože jim Brexit přerušil dodavatelský řetězec. A nemá to úplně rychlé řešení, protože britské potraviny nemají čím nahradit. Další řetězec Iceland už si to dovolit může, tam ta „britskost" čerstvých potravin není tak důležitá (a mražené zboží lze z Británie exportovat bez problémů). Ale pro retail je Brexit spíše marginální problém, větší dopad bude v průmyslu a finančních službách.