Konec teď hrozí každému čtvrtému gastro podniku
Propad gastra se za uplynulých 12 pandemických měsíců odhaduje na 72 mld. korun. Skončit může aktuálně každý čtvrtý podnik.
Obor gastra už 12 měsíců bojuje o přežití. Bez několika dnů je to přesně rok, co přešly kvůli pandemii mnohé restaurace na výdej přes okénka. Ta se kromě rozvozu stala během uzavírek jediným způsobem, jak provozy udržet při životě. Z uplynulých dvanácti měsíců bylo různou měrou omezení zasaženo devět, přísný okénkový režim panuje v součtu půl roku. Tržby se meziročně propadly o 37 %, což podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) představuje v porovnání s rokem 2019 propad o 72 miliard korun.
Aktuálně hrozí konec každému čtvrtému zařízení, říká Luboš Kastner, který obor zastřešuje v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). „Víc než třetinový pokles hodnoty trhu v kombinaci s nejistými kompenzacemi a slabým nájezdem tržeb v roce 2021 způsobí odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky stejného počtu zaměstnanců. Pro záchranu odvětví je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu,“ vysvětluje.
Situace se různí podle regionů
Podle údajů společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá čtvrtina tuzemských gastro podniků, zaznamenal největší meziroční propad z pohledu regionů v uplynulém roce Zlínský kraj. Nejslabší oblasti doplňuje ještě Karlovarský a Plzeňský kraj. Zatímco v prvním případě je na vině koronavirové ohnisko během léta, Karlovarský kraj ochromil zásadní úbytek zahraničních turistů v lázeňských centrech. V západních Čechách jsou pak i další příčiny. „Vedle podstatného snížení tranzitu na hlavním tahu z Německa má zásadní vliv i to, že v Plzeňském kraji převládají hospody, tedy aktuálně jeden z nejpostiženějších gastro formátů,“ přibližuje Luboš Kastner.
Naopak se „dařilo“ v Libereckém a Královéhradeckém kraji nebo na jižní Moravě. Dobře si vedl Středočeský kraj, kde se – stejně jako v Praze – po celou dobu restrikcí zachovalo provoz největší procento gastro podniků. Přesto ani tyto kraje zdaleka nedosáhly hodnot srovnatelných s předchozím rokem.
První jarní lockdown byl pro podniky nejtěžší
Z časového hlediska byl pro podniky nejtěžší první lockdown loni na jaře. „Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven. V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot,“ rekapituluje ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Navzdory rozvolnění v letních měsících se deficit způsobený jarní uzavírkou nepodařilo dohnat. Odhadem zhruba 10 procent podniků už neotevřelo. Zbývající zařízení sice generovala vyšší obraty než před vypuknutím koronakrize, nicméně i tak byla čísla nižší než během předchozího léta. Výrazně se projevily rozdíly mezi jednotlivými regiony.
„Zdaleka nejhůř na tom byla Praha, kde v porovnání s létem 2019 klesly tržby bezmála o pětinu. V mínusu se potácely také Moravskoslezský a Zlínský kraj, jejichž návštěvnost negativně ovlivnila lokální ohniska koronaviru. Nejvíc se naopak utrácelo v turisticky atraktivních lokalitách v jižních Čechách, Královéhradeckém kraji a na jižní Moravě,“ přibližuje Petr Menclík.
Nový náraz přišel hned po letních prázdninách. Už koncem září přišlo rozhodnutí o omezení otevírací doby, posléze se začala omezovat i kapacita gastropodniků. V říjnu pak s propuknutím druhé vlny koronaviru přišel další tvrdý lockdown, který panuje prakticky do současnosti. Jediným vytržením byly tři rozvolněné týdny na přelomu listopadu i prosince, kdy ale nadále přetrvávalo omezení provozní doby i kapacity. Tehdy otevřelo 7 z 10 podniků, které fungovaly před propuknutím koronakrize.
Pandemie má nejtvrdší dopad na noční podniky
Gastro se během roku zvládlo na omezení částečně adaptovat. Díky moderním technologiím a optimalizovaným procesům už podniky s každým dalším lockdownem naskakují do okénkového provozu rychleji a efektivněji. I tak to ale znamená, že během těchto období má obvykle kolem 60 procent gastro podniků zavřeno a tržby se pohybují kolem 40 procent normálu.
Koronavirová omezení mají největší dopad na podniky orientované na noční život. „Například diskotéky a kluby, podobně jako bary nebo hospody, nemohou pořádně fungovat už od konce léta. Situace je pro ně likvidační,“ upozorňuje Petr Menclík. Naopak nejlépe podle něj současný režim zvládají kavárny a bistra. „Tyto podniky do určité míry i za normálních okolností fungují v režimu ‚take away’. Za celý rok jejich tržby klesly jen o 19 procent,“ vyčísluje Petr Menclík.
-stk-