Kandidáti do Rady České televize se nejčastěji chtějí zabývat otázkami objektivity zpravodajství veřejnoprávního média a také zajištěním jejího budoucího financování. Uvedla to většina z více než dvou desítek kandidátů, kteří se ve středu prezentovali před členy volebního výboru Poslanecké sněmovny. Stejně jako při úterním slyšení první části kandidátů měl každý adept 15 minut, během nichž představil sebe i své plány.
Ve čtvrtek 18. března dopoledne se volební výbor znovu sejde a z 56 kandidátů vybere v tajném hlasování 12 finalistů. Jména 12 lidí budou tvořit volební listinu, z níž opět v tajné volbě vyberou všichni poslanci čtyři nové radní. Poslanci vybírají čtyři členy Rady České televize náhradou za ty, kterým končí mandát. K 30. květnu skončí mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánu Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a místopředsedovi rady Danielu Váňovi.
Vysokoškolský učitel a stávající místopředseda Rady České televize Daniel Váňa v radě působil posledních šest let a chce svůj post obhájit. V minulých letech se podílel na přepracování dlouhodobých plánů ČT a zabýval se hodnocením veřejné služby. "Tradičně jsem se vyjadřoval ke konkrétním nedostatečnostem v práci zpravodajství a publicistiky. Snažil jsem se být věcný a nezávislý, mým cílem bylo zlepšení profesionálního přístupu," uvedl s tím, že v radě by rád dokončil, na čem se dosud podílel.
O místo v Radě ČT usiluje i epidemiolog z IKEM Petr Smejkal, který nyní vede nově vytvořenou Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES). Smejkal dnes před výborem řekl, že ho dlouhodobě trápí povědomí společnosti o vědeckých faktech, objektivní pravdě a dezinformacích. Podle něj je důležité, aby média poskytovala objektivní vědecká fakta, aby se lidé nemuseli uchylovat ke zdrojům, které jim ubližují. Poslancům sdělil, že byl do rady nominovaný narychlo Svazem průmyslu a dopravy a zatím nepřemýšlel o tom, že by jako zvolený radní nemohl vystupovat ve zpravodajství jako dosud.
Historik Petr Blažek by se v radě zaměřil na kontrolu hospodaření nebo komunikaci s diváckou veřejností. Debaty o zrušení televizního poplatku bez náhrady jsou podle něj utopické.
Podle předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého v době nástupu sociálních sítí a facebooku roste význam médií veřejné služby a ČT. V hospodaření ČT vidí skryté podfinancování. Současnou napjatou atmosféru v radě podle něj zapříčinilo nepochopení role a toho, co mají radní dělat. „Radní by měli být věcní, nestranní a vystříhat se podjatosti," podotkl.
Novinář Milan Rokytka považuje za svůj cíl v radě vystřídání generálního ředitele Petra Dvořáka, který je v čele televize už deset let. Vadí mu také, že by se měl zvyšovat plat generálního ředitele. Někdejší redaktor Haló novin Rokytka se v minulosti zviditelnil při oslavě znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem v lednu 2018. Novináři tam natáčeli a fotografovali Rokytkův kolaps, mezi novináři a Zemanovými příznivci pak došlo k potyčce.
Během slyšení kandidátů se ukázalo, že Michala Vostřeze nominovalo politické hnutí Iniciativa občanů, což nelze, a proto jej výbor z nominací vyřadil. Kandidát Ivan Vodochodský kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu nedorazil a z vážných důvodů se omluvil i bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík.
Rada má 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí generálního ředitele ČT. Prostřednictvím Rady ČT uplatňuje veřejnost svoje právo na kontrolu veřejnoprávní televize.
-čtk-