Václavské náměstí coby moderní centrum? Podmínkou je celková revitalizace, zdroj: Shutterstock.
Václavské náměstí patří k významným obchodním, společenským i kulturním lokalitám v Praze. Přes 750 metrů dlouhé a v některých místech až 60 metrů široké náměstí obklopuje celá řada zajímavých nemovitostí s velkorysými prostory pro obchody či restaurace. V minulosti však právě toto náměstí velmi utrpělo přemírou dopravy, předraženými podniky s orientací na zahraniční návštěvníky a nepříliš reprezentativními prodejnami. Nyní se však situace mění a budoucnost „Václaváku“ vypadá podle názorů zástupců realitních firem nadějně.
„Václavské náměstí se postupně zlepšuje jak kvalitou prostředí, tak nabídkou obchodů a služeb. Kvalitních obchodů přibývá, což je dobrý signál,“ popisuje Jan Kotrbáček, partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu společnosti Cushman & Wakefield.
V současnosti k největším obchodům patří například obchodní dům Van Graaf o velikosti 10 tisíc m², dva obchody C&A, z nichž ten větší má kolem 5 tisíc m² či knihkupectví Luxor s téměř 4 tisíci m². Svou největší prodejnu ve střední Evropě o celkové ploše 1400 m² zde již několik let provozuje Footlocker a nově také Primark, který na ploše 4600 m² otevřel svou první českou pobočku letos v červnu.
Primark je lakmusový papírek důvěry retailerů
Právě vstup Primarku do lokality představuje podle Jana Janáčka, vedoucího týmu maloobchodních pronájmů v CBRE, „jistý lakmusový papírek důvěry retailerů ve Václavské náměstí“. Změní totiž distribuci pěších a oživí horní část náměstí.
Pozorovat lze i další proměnu retailerů. Jen během pandemie se například z lokality stáhl Burger King či Levi’s, přestěhovala se La Formaggeria Gran Moravia a přibylo například hračkářství Sparky’s, kavárna Costa Coffee, UGO salaterie či Jan Becher Prague Bar & Shop. V hotelu Jalta vzniklo také nové Craft Bistro Yalta i s barem Oh My Yalta!, za nímž stojí lihovarník Martin Žufánek s restauratérem Janem Šimicem.
Vzhledem k aktuálnímu počtu uvolněných prodejních prostor, které je možné při procházce po Václavském náměstí zahlédnout, je pravděpodobné, že přijdou i další. Prázdné jsou nyní například prodejní jednotky v Paláci U Stýblů nebo v hotelu Pytloun, kde svého času pobýval experimentální Ikea point.
Rekonstrukce přináší standard 21. století
„Příležitost pro nové obchody poskytují zejména nově rekonstruované budovy, které jsou schopny nabídnout standard prostor, který retaileři v 21. století vyžadují,“ vysvětluje Jan Kotrbáček. Václavské náměstí tak disponuje novou budovou Flow Building, kde sídlí již zmíněný Primark. Rekonstrukcí právě probíhá secesní hotel Evropa, kam se má nastěhovat luxusní hotel W Hotels z portfolia Marriot International, a také Stýblův dům. Proměnu čeká i dům č. 62 v horní části náměstí.
„Významným katalyzátorem zatraktivnění celého území bude jistě plánovaná výstavba projektu Savarin, která propojí Václavské náměstí, ulice Na Příkopě, Panskou a Jindřišskou, přinese velice atraktivní architekturu, nabídku obchodů, restaurací a služeb a velice kvalitní veřejný prostor,“ říká Jan Kotrbáček a dodává: „Jsem pevně přesvědčený, že atraktivita Václavského náměstí dále dlouhodobě poroste a s ní i hodnota tamních nemovitostí.“
Nutností je celková revitalizace náměstí
Kromě dílčích projektů je však nutností i slibovaná celková revitalizace náměstí, jež je již dlouho avizována pražskými politickými představiteli. „Nejvyšším cílem by měla být proměna celé lokace v příjemné, moderní, zelené místo, oblíbené nejen koupěchtivými turisty, ale i obyvateli Prahy jako vyhledávaná trendy destinace,“ myslí si Jan Janáček z CBRE.
Revitalizaci zahájil pražský magistrát loni na jaře, a to podle 15 let starého architektonického projektu kanceláře Cigler Marani Architects. Jejím cílem je rozšířit prostor pro pěší, přibýt má zeleň prostřednictvím lipového stromořadí a také pítka pro osvěžení. Právě tyto změny by mohly nalákat opakovaně pražské, potažmo české návštěvníky, kteří se Václavskému náměstí doposud spíše vyhýbali.
„Covid-19 totiž zcela jasně maloobchodníkům operujícím v centru Prahy odhalil nutnost opřít svůj business plán nejen o bohatou zahraniční klientelu, ale zejména jednoznačně a zcela nezbytně oslovit hlavně českého zákazníka. Pakliže se transformace této tradiční nákupní destinace zdaří, renomované značky budou tuto adresu ve svých expanzních strategiích zvažovat ještě častěji, a to s sebou pochopitelně ponese i růst průměrného dosahovaného nájemného, které je zde přeci jen níže, v porovnání například s vedlejší ulicí Na Příkopě,“ uzavírá Jan Janáček.
-stk-
Tagy
