Občanské participaci se věnuje kniha Na moři, za plotem, na síti

Kniha Na moři, za plotem, na síti, zdroj: Kniha Zlín

Na setkání v rámci Týdne Akademie věd České republiky, který se uskutečnil na začátku listopadu, byla prezentována letošní knižní novinka s názvem  Na moři, za plotem, na síti od autorek Lenky Vochocové, Jany Rosenfeldové a Terezy Fousek Krobové. Věnuje se občanské participaci v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskusí a pojednává o migraci a jejím vlivu na polarizaci české společnosti. Autorky knihu napsaly na základě tříletého výzkumného projektu, během kterého publikovaly vědecké texty. Klíčovým bodem výzkumu je role digitálních médií v diskusích o zásadních společenských otázkách s důrazem na netolerantní ideologie a neslušné formy online komunikace.

Výzkum autorky provedly pomocí kvantitativní analýzy a doplnily ho také kvalitativní analýzou nebo například novější metodou tzv. social listening. Autorky v knize používaly autentické materiály. Výzkum se týkal jak článků, tak samotných komentářů a diskusí.  

Autorky si mimo jiné kladly otázku, proč je pro Čechy téma migrace tak významné, když nemají s migranty praktickou zkušenost. Polovina negativních komentářů ohledně migrace se vyskytovala pod obsahy, které se tohoto tématu ani okrajově nezabývaly. 50 % těchto zkoumaných komentářů patřilo k článkům o politice. Další zkoumané komentáře se objevovaly například pod články s tématy kriminality, bezpečnosti, terorismu nebo práce a sociálních věcí. Dalším zjištěním tohoto výzkumu bylo také to, že 25 % zkoumaných komentářů obsahovalo formu rasismu. Autorky dále uvedly, že se zde velmi často setkaly s prostým nesouhlasem, který se neopírá o žádný argument, ale pouze rozvíjí nenávist vůči migrantům. Dotýkaly se také pojmu nastolování agendy, tedy konceptu, který lidem určuje, o čem mají přemýšlet a o čem mají diskutovat. 

Dále během přednášky zmínily výzkum, do jaké míry se diskusní prostředí podílelo na polarizaci české společnosti. „Nejen v tomto výzkumu, ale v rámci celé knihy bereme online diskuse jako formu občanské participace,“ doplňuje Jana Rosenfeldová. Sdělily rovněž, že se v mnoha případech setkaly s názorovými bublinami, kde se lidé v diskusích uzavírali do skupin. Ve výzkumu se autorky zaměřovaly také na nálepky, které lidé často během diskusí přidělovaly.

Další analýza, které autorky na přednášce věnovaly pozornost, byla genderová digitální propast a třetí prostředí. Podle autorek se například na iDnes.cz věnovalo tématu migrace až 88 % můžu. Proto hledaly prostředí, kde mají větší uživatelskou základnu ženy. Z tohoto důvodu zvolily pro další z výzkumů server e-mimino.cz. Výsledky analýzy ukázaly jednoznačně negativní postoje, ale na rozdíl od jiných serverů zde dvě třetiny příspěvků obsahovaly racionální argument. „Z tohoto pohledu ženy vytvořily chráněnější prostředí – prostor, kde by se o migraci dalo lépe vyjednávat,“ dodala Lenka Vochocová. Dalším výsledkem bylo zjištění, že téměř čtvrtina vulgárních komentářů směřovala k aktérům mimo diskusi.

-tšl-