Senát asi bude od října vybírat třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které nyní obsazuje pouze Sněmovna. Změna, kterou horní parlamentní komora podle očekávání schválila, má učinit obě veřejnoprávní média odolnějšími vůči politickým tlakům. Vládní novela, kterou senátoři iniciovali už v roce 2007 a kterou ještě dostane k podpisu prezident, má také zpřísnit nominaci kandidátů do rad obou veřejnoprávních médií.
Nově mají poslanci v případě Rady ČT vybírat 12 členů a senátoři šest, přičemž počet členů rady kvůli tomu vzroste o tři na 18. Tato nová místa má obsadit Senát do konce letošního roku. Zbývající tři členy má zvolit na místa, která by se uvolnila jako první. Do Rady ČRo má dolní komora volit šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění. V případě rozhlasové rady má šest míst, které bude nadále obsazovat Sněmovna, určit los. Všichni nynější členové rozhlasové rady by dokončili svá funkční období, která jsou stejně jako v případě členů televizní rady šestiletá.
Předseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN) uvedl, že iniciátoři novely původně usilovali o to, aby Sněmovna a Senát vybírali stejný počet členů rad. Výslednou podobu novely, kterou podpořilo 58 ze 62 přítomných senátorů, označil za kompromis.
Nově například nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Podle senátorky Daniely Kovářové (nezávislá) se rady stanou i kvůli změněnému způsobu naplnění v podstatě neodvolatelnými. Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé) měli pochybnosti o oprávněnosti podmínek pro odvolání členů rad. Novela upravuje podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nadále k tomu bude třeba dvoutřetinová většina, pro jmenování postačí nadpoloviční většina hlasů všech členů rady ČT nebo ČRo.
Kandidáty by směly navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově jako teď. Nominační právo budou mít výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
Novela zrušila i současné zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle ministerstva kultury překonané, protože šestileté funkční období členů rad končí v různých momentech. Sněmovna také srovnala nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu a přejmenovala svůj volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.
Schválení novely Sněmovnou blokovaly po několik měsíců opoziční ANO a SPD, podle nichž je důvodem změn snaha vládní koalice o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu. Odkladem účinnosti novely na říjen odpadlo opoziční podezření, že koalice chce volbu generálního ředitele ČT kontrolovat.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
-čtk-