Tři největší brzdy digitální evoluce v maloobchodě

Ilustrační foto, zdroj: Freepik

Digitalizace, automatizace, umělá inteligence. Cítíte se pod tlakem rychle se měnících technologií a bojíte se, že vám něco uteče? Nebo jste naopak AI nadšenec a marně se snažíte na stejnou vlnu dostat i další kolegy? Ať tak či tak, existují způsoby, jak z digitálních technologií vytěžit maximum a nepouštět se do slepých uliček.

Doba je dynamická a nemá smysl před tím strkat hlavu do písku. Zároveň ale není potřeba naskakovat na poslední výkřiky ve vývoji AI. Správně zvolená střední cesta má potenciál přinést benefity všem zúčastněným od výrobce přes obchodníka po spotřebitele. Kde se dnes nacházejí největší bolavá místa českého maloobchodu v oblasti digitalizace?

Brzda č. 1: Digitální technologie někdy dělají celý obchodní ekosystém složitější

Firmy mají k digitalizaci různý přístup, někdy tápou, jak ji vlastně uchopit. Odlišné perspektivy i rozpočty mají často za následek in-house řešení tzv. na koleni. Když má každý článek dodavatelského řetězce jiný systém, představuje to značnou výzvu pro efektivní výměnu informací tak, aby je zainteresované strany dostaly včas a kompletní. „V zahraničí už je běžné využívání standardů, které celý ekosystém dodavatelského řetězce umějí zjednodušit. Například globální databáze GS1 GDSN, kam dodavatel jednorázově nahraje informace o produktu a obchodník si je kdykoliv v kompletní podobě stáhne,“ popisuje praxi západních trhů Tomáš Tlučhoř, ředitel datových služeb v organizaci GS1 Czech Republic. Podle Tlučhoře zatím na domácím trhu používají takové globální standardy v práci s výměnou informací čtyři velké obchodní řetězce v sektoru rychloobrátkového zboží.

Jiným příkladem může být budoucnost v podobě nahrazení EAN kódu tzv. 2D kódem známějším pod označením QR. Na obalu by jeden takový symbol obsahoval informace pro obchodníka (číslo šarže, expirace atd.), pro pokladny za účelem markování i pro zákazníka, který by po načtení získal kromě informací o složení a alergenech také třeba tipy na recepty nebo spotřebitelské soutěže.

Brzda č. 2: I data potřebují správnou péči

„Firmy by hned chtěly umělou inteligenci, ale často nemají zvládnuté základní věci. Neuvědomují si, že data potřebují správnou péči,“ popisuje vlastní zkušenost s klienty Miroslav Toman, šéf marketingu v CEOS Data. Podle něj nejde ani tak o správnost vstupních dat, ale datový sklad, pravidelné čištění nebo to, aby z reportingů uměli lidé z různých oddělení vytěžit ty správné informace. „Nedávno jsme řešili s jedním velkým podnikem, že spolu obchodní a IT oddělení neuměly komunikovat. Nepotkávaly se potřeby byznysu v tom, jaká data a informace potřebují, a co jim je IT schopno poskytnout,“ dodává Toman. Datová analytika je na vzestupu a odborníků v této oblasti pořád není dost. Pokud takového člověka ve firmě nemáte, najměte si externí firmu. Když za vámi přijde střední management, že mu chybí ty správné nástroje, vyslechněte ho a hledejte řešení. Síť lékáren Dr. Max si od CEOS Data nechala zrevidovat všechny výše zmíněné fáze práce s daty a výsledkem je rozsáhlý business intelligence reporting, který může pro své individuální potřeby využívat top management i lékárníci.

Brzda č. 3: Lidé se bojí změny

A to jako teď přijdeme o práci? Taková je častá reakce, s níž se setkává Jaroslav Kapoun ze společnosti Monit, která se zabývá návrhy a realizací softwareových nástrojů, jež umožňují firmám automatizovat rutinní procesy. Díky tomu se následně zaměstnanci mohou soustředit více na lidskou stránku své práce. „Lidé mají strach ze změny a z toho, že je automatizace potažmo AI připraví o práci. Kromě analýzy a postupného zavádění nových řešení se jim snažíme rovněž pomoci se změnou myšlení. Vysvětlujeme, že o práci nepřijdou, jen se nějak změní její náplň. A přibude prostor pro lepší budování vztahů, “ dodává Kapoun a zmiňuje jednoho z největších klientů, společnost L’Oréal. Ve spolupráci s vedením se povedlo postupnými kroky a nutnou edukací zaměstnanců převést firmu na automatizování procesů v mnoha odděleních od marketingu přes péči o zákazníky po vzdělávání.

Všichni citovaní zástupci technologických firem vystoupí 18. října v pražském Clarion Hotelu na konferenci Retail in Detail: Digitech z produkce společnosti Blue Events. O příklady z praxe se dále podělí mj. i Jaroslav Kypr z Dr. Max Slovensko, Pavel Todt z on-line supermarketu Rohlik.cz nebo Luboš Rejchrt z Plaček Pet Products, která provozuje prodejny Super Zoo. Aktuálně je tento řetězec evropským unikátem v sektoru pet care díky svým automatizovaným prodejnám s provozem 24/7. Podle Luboše Rejchrta měla společnost štěstí na obchodní partnery, s nimiž projekt realizovala. „Líbilo se nám, co dělá COOP a inspirovali jsme se. Vývoj trval přibližně dva roky a po celou dobu jsme se těšili velké vstřícnosti ze strany dodavatelů, učí se spolu s námi a dnes jsme schopni přestavět prodejnu na automatizovanou za pouhé čtyři dny,“ popisuje Rejchrt, který na konferenci ukáže, jaké výzvy před nimi při přípravě projektu stály.

Konference Retail in Detail: Digitech je určena pro všechny účastníky obchodního trhu, kteří mají ambici uspět, rozvíjet své podnikání, zlepšovat sebe, svoji firmu i tržní prostředí. Nezáleží přitom na velikosti či formě vlastnictví firmy, ani na tom, jestli operuje v „kamenném“ či digitálním světě. 

Text vychází v rámci mediálního partnerství MediaGuru.cz a konference Retail in Detail: Digitech