Zdroj: Pixabay
Tři čtvrtiny firem očekávají, že generativní umělá inteligence do tří let změní jejich společnosti. Více než půlka firem se pak obává, že její široké používání zvýší ekonomickou nerovnost a jen necelá polovina podniků dostatečně vzdělává zaměstnance o možnostech, přínosech a významu generativní AI, vyplývá z nového globálního průzkumu poradenské a technologické společnosti Deloitte.
Report s názvem Stav generativní umělé inteligence ve firmách vychází z průzkumu mezi více než 2800 respondenty z řad nejvyšších manažerů společností, kteří mají zkušenosti s umělou inteligencí a jejich firmy buď pilotují, nebo již implementují řešení využívající generativní AI. Dotazovaní jsou zástupci společností ze šesti odvětví a 16 zemí. Hlavním cílem průzkumu bylo zmapovat jakým způsobem se bude vyvíjet zavádění generativní AI a zda bude plně využit její potenciál.
„Jsme na prahu velké transformace, v níž generativní umělá inteligence zvedá napříč odvětvími vlnu inovací. Tempo, rozsah a možnosti změnit, jak firma funguje s využitím Gen AI, jsou fascinující. Na vedení firem dopadá tlak na zrychlené zavádění umělé inteligence do procesů, výroby, rozhodování a zároveň na současné ošetření rizik a zajištění souladu s regulatorními požadavky,” říká vedoucí týmu inteligentní automatizace ve společnosti Deloitte Jan Hejtmánek, který je expertem na AI.
Firmy se s AI zaměřují především na snižování nákladů
Tři čtvrtiny (79 %) respondentů z řad firem očekávají, že generativní AI povede v horizontu necelých tří let k zásadní transformaci jejich firem. Současně však z většiny podniků zaznívá, že se aktuálně zaměřují spíše na taktické přínosy, jako jsou zvýšení efektivity a snížení nákladů, než na růst či podporu inovací. Zvýšení efektivity a produktivity, stejně jako u mnoha jiných nových technologií, jsou tak hlavními přínosy, o které společnosti podle svých slov nyní usilují (56 %). Menší význam v současnosti přikládají více strategičtějším oblastem, jako jsou například podpora inovací (29 %) a objevování nových nápadů a poznatků (19 %).
Více než čtyři z deseti (44 %) zástupců firem se domnívají, že mají v oblasti generativní AI vysokou odbornost. Z průzkumu rovněž vyplývá, že čím vyšší odborností v oblasti umělé inteligence respondenti disponují, tím větší mají důvěru a menší nejistotu ohledně změn, které přinese a tím více začínají generativní AI využívat k inovacím a růstu. Zdá se tak, že jsou na změny, které generativní AI přinese, připraveni nejlépe – zároveň se však u nich více objevuje pocit, že je jejich podnikání či byznys model rozsáhlým zaváděním generativní AI ohrožen.
„Generativní AI je silným stimulem poptávky po nových technologiích. Úspěšné osvojení AI ve firmě však vyžaduje strategický přístup. Společnosti, kterým se to daří, se vyznačují tím, že se rychle zorganizovaly, definovaly si jakou roli pro ně má generativní AI hrát a vybudovaly technické prostředí, které jim umožňuje vyvíjet nové možnosti jejího využití za pomoci předpřipravených stavebních bloků,“ říká ředitel oddělení AI & Data v Deloitte Tervel Šopov, který spolu se svým týmem pomáhá firmám v implementaci umělé inteligence a technologickou transformací.
Problémem je nedostatek zdatných lidí
Co se týče strategie a technologické infrastruktury, cítí se respondenti celkově připraveni. Nižší důvěru však mají v oblastech governance, talentu a také řízení rizik, které jsou vnímány jako významné překážky při zavádění umělé inteligence.
Jako vůbec největší výzvu při zavádění generativní AI respondenti uvádějí nedostatek technicky zdatných lidí a dovedností. Pouze 22 % respondentů se domnívá, že jejich společnosti jsou vysoce připraveny zvládnout nábor talentů související se zaváděním umělé inteligence. A mnozí se zatím nezaměřují ani na vzdělávání a rekvalifikaci stávajících zaměstnanců – pouze 47 % společností soudí, že své pracovníky o možnostech, přínosech a významu generativní AI dostatečně vzdělává. Například 74 % respondentů s „velmi vysokou“ odborností v oblasti umělé inteligence uvedlo, že své zaměstnance vzdělává, oproti 27 % respondentů s „určitou“ odborností. Čím více tedy respondenti generativní AI rozumí, tím častěji se zaměřují na vzdělávání i rekvalifikaci svých zaměstnanců nebo na nábor či najímání technických talentů a expertů na AI.
Podobné překážky při zavádění umělé inteligence firmy vnímají i v otázce governance a řízení rizik. Pouze čtvrtina (25 %) firem se domnívá, že jsou jejich společnosti dostatečně připraveny na řešení výzev, které se s tím pojí. Mezi největší obavy respondentů v oblasti governance patří nedostatek důvěry ve výsledky (36 %), obavy týkající se duševního vlastnictví (35 %), možnost zneužití údajů o klientech (34 %), schopnost zajistit soulad s regulatorními požadavky (33 %) a nedostatečná vysvětlitelnost či transparentnost (31 %).
Obavy jsou především z hlubší ekonomické nerovnosti
Ačkoli respondenti potenciální obchodní přínosy generativní AI vítají, ohledně jejích širších společenských dopadů jsou již méně optimističtí. Více než polovina z nich očekává, že její široké využití povede k centralizaci moci v globální ekonomice (52 %) a ke zvýšení ekonomické nerovnosti (51 %). Kromě toho se 49 % z nich domnívá, že rozvoj nástrojů a aplikací generativní AI povede k celkovému poklesu důvěry v národní a globální instituce.
Aby bylo možné těmto obavám předcházet, souhlasí většina respondentů s tím, že je nutné posílit globální regulaci (78 %) a spolupráci (72 %) s cílem zajistit široké zavádění této technologie odpovědným způsobem.
-stk-
Tagy
