Re-commerce roste výrazně rychleji než zbytek retailu

Zdroj: Shutterstock

Oblečení, knihy, hračky pro děti nebo třeba mobilní telefony, to vše si spotřebitelé rádi kupují již použité. Nejenže přitom ušetří svou peněženku, ale také mohou mít dobrý pocit, že něco udělali pro dobro planety. Re-commerce obecně táhne a tento trend by do budoucna měl jen zesílit.

Podle zprávy DeliveryX Top1000 Europe 2023 rostl loni re-commerce 16x rychleji než tradiční retail. Podle 66 % firem dotázaných v průzkumu společnosti Visa by měl obrat služeb, které nabízí second-hand zboží i nadále růst. V Evropě platforma Cross-Border Commerce předpovídá, že by se měl re-commerce trh do roku 2025 zvýšit o 60 % a dosáhnout na obratu 120 miliard eur. 

Z nových dat logistické společnosti Geopost vyplývá, že loni si pořídilo či prodalo na internetu použité zboží 7 z 10 pravidelných online nakupujících. Podle zjištění Visa služby re-commerce využilo alespoň dvakrát do roka 50 % Evropanů, přičemž nejčastěji se jednalo o spotřebitele ve věku od 18 do 30 let. Zajímavé je, že lidé s nižším příjmem nakupují z druhé ruky až o 20 % méně než lidé s příjmem vyšším. Většina re-commerce aktivit (60 %) se odehrává online. 

Největším odvětvím, v němž se daří použitému zboží, je móda, která si ukrajuje 14,5 % tržního podílu re-commerce. Za ní je s 11 % spotřební elektronika a repasovaná technologie. Obrat second-hand módy by měl v příštím roce dosáhnout až 37 miliard eur, přičemž největším evropským hráčem je v této oblasti aplikace Vinted, jež má 105 milionů uživatelů a v roce 2022 dosáhla obratu ve výši 370,2 mil. eur. Za ní jsou platformy Ruby Lane a Vestiaire Collective. S použitým oblečením však pracují také samotné oděvní řetězce, jako je H&M nebo Zara. 

H&M od svých zákazníků nejen sbírá a recykluje použité oblečení, ale na několika desítkách trhů, včetně toho českého, umožňuje lidem prodávat již nechtěné kousky přes second-hand Sellpy. Zara nabízí podobnou online službu na své Resell platformě. Aktivním je na poli módní re-commerce například také e-shop Zalando, který od září 2020 (a od dubna 2021 v Česku) nabízí kategorii Pre-owned. Jen za první rok se kategorie rozrostla desetinásobně, z 20 tisíc položen na více než 200 tisíc kousků. Mezi nejčastěji zakoupené produkty v tuzemsku patřily šaty, džíny, úplety a teplákoviny.

Dalším lukrativním segmentem pro re-commerce je luxus. Ze zprávy RetailX’s European Luxury 2023 vyplývá, že 54 % spotřebitelů se zajímá o second-hand luxusní kousky. Téměř polovina (47,6 %) si již v roce 2022 pořídilo až polovinu luxusního zboží z druhé ruky. Loni dosáhla velikost trhu s použitým luxusním zbožím 34,3 miliardy dolarů a podle odhadu skupiny IMARC by to mělo být do roku 2032 až 72,3 miliard dolarů. Potenciál v této oblasti ukazují i aktivity jednotlivých hráčů – například společnost Kering, do jejíhož portfolia patří značky jako Gucci, Alexander McQueen nebo Balenciaga, má vlastí podíl v již zmíněné platformě Vestiare Collective. Britský obchodní dům Selfridges se zase zavázal k tomu, že do roku 2030 bude polovinu jeho byznysu tvořit právě prodej použitého zboží, opravy či pronájem. Nabídku luxusního zboží rozšířila také aplikace Vinted, jež za tímto účelem koupila platformu Rebelle a spustila službu pro ověřování pravosti jednotlivých kousků. 

Kromě módy se second-handu daří také v oblasti elektroniky, u nás je například k dispozici služba Swappie, zaměřená na repasované iPhony. S použitým zboží má úspěch i Ikea, jež v roce 2017 spustila projekt Druhý život nábytku. Předloni tímto způsobem prodala celkem 7311 výrobků. 

V neposlední řadě se ukazuje, že Češi si rádi kupují i použité knihy. Tradici kamenných antikvariátů nyní doplňují online možnosti, jimž dominuje Knihobot. Jeho tržby loni přesáhly 300 milionů korun a poprvé se dostal do zisku. Česká firma přijala v minulém roce denně v průměru 10 tisíc knih a za rok jich prodala celkem dva miliony. K prodejním výsledkům jí pomohla kromě tuzemského trhu také expanze do Rakouska a Německa či spolupráce s Rohlíkem. 

-stk-