Digimedia 2024, zdroj: AČRA-MK
Komerční média mají výhrady i proti upravenému návrhu velké mediální novely, který se dosud tvářil jako krok ke kompromisnímu řešení. Podle serveru Echo24.cz dokonce soukromá média zaslala dopis premiérovi Petru Fialovi, ve kterém s novelou vyjadřují „kategorický nesouhlas" . V něm údajně uvedla, že návrh mediální novely odporuje pravidlům EU a principu nakládání s prostředky koncesionářů jako řádného hospodáře. Dopis podle serveru podepsali např. zástupci rádiového soukromého trhu Jiří Hrabák (Rádio Impuls), Martin Hroch (Radio United Broadcasting) nebo Marek Singer (FTV Prima).
Upravený návrh velké mediální novely byl představen už v polovině května, zástupci komerčního sektoru se k němu zatím takto kategoricky nevymezovali. Ani na konferenci Digimedia, která se konala ve čtvrtek 13. června, ostrá kritika nezazněla. Z jejich vyjádření na konferenci vyplynulo, že s některými body novely nesouhlasí a že si představují úpravy novely, ostrý nesouhlas adresovaný premiérovi ale nezmínili.
Zástupci soukromých médií na Digimedii mluvili o tom, že za klíčové teď považují to, jak bude v doprovodném Memorandu upřesněna role veřejné služby v televizním a rozhlasovém vysílání. Vznik Memoranda je právě součástí příprav velké mediální novely, která má České televizi a Českému rozhlasu přinést vyšší příjmy z televizního a rozhlasového poplatku. Komerční hráči uvedli, že považují znění memoranda za klíčové pro udržení principů duálního systému vysílání i pro příští roky.
„Od začátku říkáme, že jsme zastánci duálního systému. Chceme proto, aby vzniklo pole působnosti pro média veřejné služby a chceme se bavit o způsobech financování médií veřejné služby. Příjmy z reklamy jsou ale pro nás existenční, proto chceme být u vzniku memoranda,“ uvedla na konferenci prezidentka Asociace komerčních televizí (AKTV) Klára Brachtlová. Nechtěla specifikovat konkrétně, které pořady nebo formáty by ČT měla, nebo neměla vysílat. „Televize veřejné služby by měla produkovat formáty se společenským přesahem, ve veřejném zájmu a pro menšiny. Považuju ale za problém, když náklady na sportovní práva tvoří v letošním rozpočtu ČT 30 % položky určené pro výrobu pořadů. A zároveň, když náklady na tato práva jsou o 30 % vyšší než náklady na zpravodajství a publicistiku a o 50 % vyšší než výdaje na dramatickou tvorbu. To je problém,“ popsala.
Generální ředitel České televize Jan Souček reagoval tím, že Česká televize má podle Zákona o provozování TV a rozhlasového vysílání z roku 2001 povinnost vysílat události značného společenského významu. Mezi ně řadí doprovodná vyhláška ministerstva kultury např. olympijské hry nebo MS v kopané a MS v hokeji, resp. mj. všechna utkání českého týmu na těchto šampionátech.
Podle generálního ředitele Rádia Impuls Jiřího Hrabáka se v současnosti formuje mediální krajina, která nabízí nové příležitosti pro tvorbu a šíření mediálního obsahu. „Soukromý sektor má právo vědět, na jakém hřišti bude hrát. Je nutné zabezpečit pravidla fungování i soukromého sektoru. Mělo by být jasné, jak bude fungovat rozhlasové a televizní vysílání,“ uvedl. Zopakoval, že podstatná pro diskuse o financování médií veřejné služby je definice jejich role. „Nechceme diskutovat o tom, o kolik navýšit poplatek. To je politické rozhodnutí a odpovědnost parlamentu. Chceme, aby bylo jasně řečeno, co za to veřejnost dostává. Tady ale byl postup opačný. Nevím, jestli navýšení o 10 Kč je hodně, nebo málo. Nevím, jaká je představa veřejnosti o veřejné službě. Třeba se má poplatek zvýšit o 50 Kč, anebo o nic. Došlo k velkému rozšíření veřejné služby? Je potřeba? Má být větší, nebo menší?“ ptal se Hrabák. Stát by měl podle jeho názoru zajistit rozvoj duálního systému na příštích 10 let. Nižší role komerčních médií v duálním systému může podle jeho názoru také ohrozit pluralitu médií, pokud by se silné médium veřejné služby obrátilo v médium ovládané vládnoucí politickou silou.
Mediální novela navržená ministerstvem kultury počítá se zvýšením rozhlasového poplatku o 10 Kč na 55 Kč měsíčně a televizního poplatku o 15 Kč na 150 Kč měsíčně. Novelou by se měla ještě v červnu zabývat vláda. Podle dosud prezentovaného plánu by měl její text zamířit do Sněmovny ještě před parlamentními prázdninami. Návrh počítá s tím, že by měla vstoupit v platnost od začátku roku 2025.
-mav-
Tagy
