Memorandum zaváže ČT „zpoplatnit" iVysílání, ČT3 by se mohl vrátit
Memorandum definující roli televizní veřejné služby, které je navázáno na novelu Zákona o ČT, je téměř dokončené a podle dostupných vyjádření na něm panuje většinová shoda zástupců ČT i soukromých médií.
Obsah memoranda, které ve třinácti bodech definuje roli a způsob naplňování televizní veřejné služby na následujících pět let (2025-2029), považuje generální ředitel České televize Jan Souček za téměř dokončený. „98 % obsahu memoranda považuju za vyjednaný,“ uvedl Souček na debatě o médiích veřejné služby. V pondělí navečer ji uspořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ), moderátorem debaty byl výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
Prezident Asociace online vydavatelů (AOV) Libor Matoušek, který v debatě zastupoval soukromá média, potvrdil, že na memorandu panuje „98% shoda“. „Otázkou je, nakolik do toho ještě vstoupí Rada České televize,“ podotkl v souvislosti s tím, že Rada ČT má memorandum schvalovat.
Memorandum vzniká v návaznosti na chystanou novelu Zákona o České televizi, má definovat mantinely veřejné služby na pět let a po pěti letech se znovu aktualizovat. Jeho znění má předložit generální ředitel ČT ke schválení Radě ČT do půl roku od doby, kdy novela Zákona o ČT vstoupí v platnost. Poté jej podepisuje ministr kultury.
Souček: Memorandum je cenou za vyšší poplatek
V dosavadní mediální legislativě je memorandum novinkou, vzniká v reakci na volání soukromého sektoru, kterému se nelíbilo, že by média veřejné služby obdržela díky navýšeným poplatkům více peněz, a nebylo by nad rámec zákona vymezeno, na jaké účely je použije. Právě vznik memoranda označil generální ředitel ČT za největší ústupek, který televize veřejné služby musela udělat, aby zvýšila šance na přijetí novely, navrhující mimo jiné zvýšení TV poplatku na 150 Kč a rozšíření jeho platby i na domácnosti s internetovým připojením. Odmítl tak, že by ČT musela obětovat některé své moderátory (např. konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové), aby vyhověla politickému tlaku. „To jsou pohádky ovčí babičky, žádný politický tlak. Takovéto dealy se nedělají. Jestli jsme někde museli podstoupit něco, co by mělo usnadnit průchod novely, tak je to memorandum, po čemž volal celý trh. To je cena, kterou reálně platíme,“ řekl.
„Zpoplatněné“ iVysílání, ČT3 se může vrátit
Podle existující verze memoranda, které ale ještě nebylo schváleno, tudíž se jeho znění může měnit, by například Česká televize měla nejpozději do roku 2029 zavést minimálně dvě úrovně pro vstup do videoplatformy iVysílání. Vedle základní verze otevřené pro všechny uživatele, má zavést i přístup pro plátce TV poplatku. Nejde o překvapivou novinku, o této možnosti ČT mluví už delší dobu.
Zatímco v základní verzi by diváci mohli na iVysílání sledovat například živé vysílání nebo i pořady ve zpětném zhlédnutí 1-2 dny zpět, ve verzi pro plátce TV poplatku by měli k dispozici vedle výše uvedeného mj. také plný archiv, zpětné zhlédnutí až 7 dní v týdnu, personalizované nabídky nebo další služby. „iVysílání nemůžeme kompletně uzavřít jen pro plátce poplatku, protože existují skupiny lidí, které jsou z jeho placení ze zákona osvobozeny,“ přiblížil MediaGuru.cz Jan Souček. V debatě zároveň dodal, že jisté potíže může spárování poplatku se vstupem do aplikace přinést starším divákům, proto ČT bude hledat řešení, jak tento krok co nejvíce usnadnit.
Memorandum také vymezuje aktivity České televize na poli nových kanálů. ČT by se počtem kanálů neměla dostat nad úroveň roku 2022. Znamená to ale, že by mohla znovu uvést stanici ČT3, pokud na ni bude mít rozpočet.
Pokud jde o tolik diskutované vysílání pořadů typu StarDance, žádný taxativní výčet pořadů memorandum neobsahuje. Počtem vysílacích oken zábavních pořadů by ale opět ČT neměla v následujícím pětiletém horizontu překročit dosavadní stav.
Přijetí novely? Možná až v roce 2025
Otázkou je, kdy by novela Zákona o České televizi (a také Českém rozhlase) mohla projít Poslaneckou sněmovnou. V současnosti jsou ve druhém čtení, na mimořádné schůzi, kde se měly 2.-3. října projednávat, se ale nakonec kvůli penzijní reformě na program nedostaly. Generální ředitel ČT připouští, že ke schválení novely nemusí dojít do konce letošního roku, jak se původně plánovalo. I posunutí o jeden až dva měsíce je ale podle jeho slov řešením napjaté finanční situace ČT. Pokud by novela zákona o ČT nebyla schválena, propustí ČT v příštím roce 260 zaměstnanců, tedy 10 % celkového stavu (letos počítá s odchodem 90 lidí) a sníží objem premiérové tvorby o 40 %, popsal posluchačům Souček.
Generální ředitel ČT ale věří, že vládní koalice dodrží své programové prohlášení a pomůže „stabilizovat média veřejné služby a zajistit jejich dlouhodobé financování“.
Prezident AOV Libor Matoušek zopakoval, že pro soukromá média je důležité to, jakým způsobem bude „vykolíkované hřiště“, aby i na ně zbyl dostatečný objem financí nutný pro jejich životaschopnost. „Nemáme ale problém s navýšením poplatku. To je úloha politiků,“ uvedl.
-mav-