Česká média ohrožuje vysoká koncentrace vlastnictví
Vysoká koncentrace vlastnictví v tradičních i onlinových mediálních sektorech představuje pro pluralitu českých médií vysoký stupeň rizika, vyplývá z letošní zprávy Monitoru plurality médií v EU.
Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock
Nejvážnějším problémem českých médií zůstává vysoká koncentrace vlastnictví a nedostatečná transparentnost, které posilují vliv velkých hráčů na mediálním trhu. Vyplývá to z aktualizované zprávy Media Pluralism Monitor 2025.
Právě ohrožení tržní mediální plurality vychází ze sledovaných oblastí jako nejvyšší riziko českých médií (78 %). Naopak na středně nízké úrovni rizika se pohybuje základní ochrana médií (32 %) a politická nezávislost (36 %). Střední až vysokou míru rizika vykazuje podle zprávy sociální inkluze (62 %). Celkové skóre českých médií vychází ve sledovaných parametrech na 52 %, což znamená, že ve srovnání s jinými státy EU se Česko řadí zhruba doprostřed žebříčku (17. místo z 32).
Podrobnější analýza jednotlivých indikátorů odhaluje, že nejkritičtější problémy se nacházejí v Pluralitě mediálních poskytovatelů a Pluralitě digitálních trhů, které obě vykazují velmi vysokou úroveň rizika – především kvůli vysoké koncentraci vlastnictví jak v tradičních, tak i online mediálních sektorech. Redakční nezávislost na komerčních a vlastnických vlivech zůstává rovněž ve vysokém pásmu rizika, což odráží pokračující střety zájmů spojené s podnikatelskými aktivitami mnoha vlastníků médií. I když došlo oproti předchozím rokům k určitým zlepšením, transparentnost vlastnictví médií nadále představuje podle zprávy výzvu kvůli přetrvávajícím legislativním nedostatkům.
Zdroj: Monitor plurality médií 2025, zdroj: Centrum pro pluralitu a svobodu médií
Shrnutí
- Základní ochrana
Novináři, zejména ženy, čelí častým útokům v online prostředí i sexuálnímu obtěžování offline, přičemž toto téma je dosud málo zkoumané. Politici navíc často slovně útočí na média a zpochybňují kvalitní žurnalistiku. Digitální prostředí ohrožují také kybernetické útoky, nedostatečná transparentnost velkých platforem a nekontrolované šíření dezinformací, včetně proruské propagandy, lží o válce na Ukrajině a o změně klimatu. Přestože vláda deklaruje boj proti dezinformacím, Česku chybí národní strategie a dosud nebyla přijata legislativa k implementaci evropského Aktu o digitálních službách (DSA) ani právní rámec proti zneužívání strategických žalob (anti-SLAPP). - Pluralita trhu
Chybí jasná právní úprava zajišťující úplnou transparentnost vlastnictví médií a trh trpí vysokou koncentrací, kterou současná regulace nedokáže omezit. Česká republika navíc dosud plně neimplementovala některá ustanovení autorského zákona, která by zajistila spravedlivé odměny vydavatelům od velkých online platforem. Ekonomická situace je nadále křehká zejména u tištěných médií a u lokálních a regionálních titulů. Redakční nezávislost je ohrožena konflikty zájmů vlastníků a absencí účinných samoregulačních nástrojů. - Politická nezávislost
Rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2024 umožnilo politikům znovu vlastnit celostátní média, což zvyšuje riziko politického vlivu. Místní politici a strany často využívají lokální a regionální média k prosazování vlastních zájmů. Mechanismy samoregulace nejsou dostatečné k zajištění nezávislosti médií a volební kampaně v online prostředí zůstávají netransparentní. Neexistuje ani systém státní podpory pro mediální sektor a DPH na noviny bylo v roce 2024 zvýšeno z 10 % na 12 %. - Sociální inkluze
Přestože více než 94 % domácností má přístup k internetu, média jsou pro osoby se zdravotním postižením stále málo dostupná. Zastoupení menšin v médiích je nekonzistentní a chybí k němu kvalitní data. Vznikají sice nové nezávislé online tituly a některé lokální noviny přešly do digitální podoby, ale mnohé regiony zůstávají zpravodajskými pouštěmi. Ženy jsou v médiích nadále nedostatečně zastoupeny v řídicích pozicích i jako expertky. Mediální výchova je přitom stále druhořadá a nový rámcový vzdělávací program klade důraz spíše na digitální technologie než na mediální gramotnost, přičemž odborníci upozorňují na nedostatky v přípravě učitelů i v metodách hodnocení.
Media Pluralism Monitor (MPM) je nástroj zaměřený na evaluaci potenciálních rizik pro mediální pluralitu v členských a kandidátských státech Evropské unie. Bere v úvahu právní, politické a ekonomické proměnné, které jsou relevantní pro analýzu různých stupňů plurality mediálních systémů v demokratické společnosti. Monitor plurality médií je implementován Centrem pro pluralitu a svobodu médií na pravidelné bázi od roku 2013/2014.
Celá zpráva je k dispozici zde nebo v dokumentu, který je k dispozici níže.
-mav-
Tagy
