Veřejnost chce silný Český rozhlas i v digitálu. Musíme tam být, říká Zavoral
Téměř polovina posluchačů chce, aby Český rozhlas i nadále nabízel široké spektrum programů, přes 80 % zdůrazňuje význam digitálních služeb, vyplynulo z veřejné ankety ČRo. Ten chce výsledky zohlednit i v přípravě Memoranda o veřejné službě.
Ilustrační foto, zdroj: Český rozhlas
Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral označuje nadcházející měsíce za klíčové pro další směřování instituce. Uvedl to na středečním setkání s novináři. „Pro nás jde v tuto chvíli o hodně," sdělil.
Od 1. května 2025 vstoupila v platnost velká mediální novela, která mimo jiné nově ukládá veřejnoprávnímu rozhlasu povinnost předložit Radě ČRo Memorandum o veřejné službě. „Jde o novinku a zároveň velkou příležitost vymezit si, co přesně chceme veřejnosti nabízet,“ uvedl Zavoral. Podle něj bude dokument důležitým nástrojem, který zpřesní a rozvine dosavadní definici veřejné služby. „Zásadní je přitom mít neustále na paměti, že klíčovým partnerem je veřejnost,“ dodal.
Návrh Memoranda chce generální ředitel představit Radě Českého rozhlasu již v příštím týdnu, na zasedání 24. září. Povinnost jeho předložení je stanovena do konce října. Formální dokončení a podpis od ministra kultury ať už současného Martina Baxy, nebo jeho nástupce po volbách, očekává Zavoral rovněž v podobném termínu. Dokument má být podle něj hotový tak, aby jeho závěry bylo možné zohlednit i v přípravě rozpočtu Českého rozhlasu pro rok 2026.
„Předpokládám, že Memorandum bude moct fungovat následujících pět let," dodal Zavoral. Ocenil zároveň, že se podařilo zajistit navýšení poplatku z 45 na 60 Kč měsíčně, aby Český rozhlas mohl udržet stávající nabídku služeb. Na druhou stranu novela přinesla i výrazné omezení komerčních možnosti Českého rozhlasu, což pro ČRo znamená úbytek přes 90 mil. Kč z obchodní činnosti. „Jsem vděčný české veřejnosti, že Český rozhlas není napadán za to, že se zvyšují poplatky," zdůraznil dále Zavoral.
Nová legislativa rozšířila okruh poplatníků o 198 100 domácností a 640 tisíc právnických osob a OSVČ. Český rozhlas tak v důsledku novely získá letos přibližně 197 mil. Kč navíc (po započtení vlivů omezení obchodní činnosti).
Co chce veřejnost od Českého rozhlasu?
Do textu Memoranda chce také Český rozhlas začlenit výsledky veřejné ankety „Jaký chcete Český rozhlas“, do níž se veřejnost zapojila prostřednictvím online platformy, výzev ve vysílání i debat v regionech. Celkem se do ankety zapojilo 11 453 lidí a svůj názor vyjádřilo více než 100 institucí. Následně proběhl kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku populace.
Z výsledků vyplývá, že téměř polovina lidí (48 %) chce, aby ČRo nabízel široký rozsah služeb, zatímco 35 % dává důraz hlavně na programy, které nenabízejí komerční rádia. Zároveň převládá názor, že by rozhlas měl zachovat současnou šíři programů a služeb (58 %), popřípadě ji i rozšířit (18 %).
Velký důraz veřejnost klade na digitální služby. Přes 80 % lidí chtějí ČRo v digitální podobě, což představuje např. aplikace můjRozhlas, podcasty, web iRozhlas. Silná většina navíc považuje digitální služby za stejně hodnotné jako živé vysílání.
Český rozhlas by měl podle posluchačů především přinášet objektivní a ověřené zpravodajství, kontrolovat politické i ekonomické elity, posilovat vzdělávací a kulturní roli a být oporou v krizových situacích. Důležitá je i role rozhlasu v regionech. Posluchači si přejí víc regionální investigativy, informací o regionálních událostech a diskuse.
Více než 70 % respondentů se pak domnívá, že by ČRo měl zůstat nezávislým médiem, pečoval o kulturní dědictví a upevňoval svou pozici stabilní a důvěryhodné instituce.
„Chceme udržet nezávislý a samostatný Český rozhlas, financování z poplatků je funkční a transparentní a zajišťuje nezávislost na politické moci,“ uvedl Zavoral směrem k budoucnosti ČRo v kontextu možných změn médií veřejné služby po parlamentních volbách, kdy se uvažuje o sloučení České televize a Českého rozhlasu a o změně financování v podobě opuštění stávajících poplatků.
Více investigativy i nový zpravodaj
Generální ředitel Zavoral zároveň informoval, že Český rozhlas už na některých programových novinkách pracuje. Připravuje rozšíření investigativního vysílání, do investigativní redakce pod vedením Markéty Chaloupské přicházejí noví lidé (Martin Štorkán z Respektu, dramaturg Antonín Viktora). Celkem by měla mít investigativní redakce osm lidí. V plánu je přinést čtyři investigativní série ročně.
ČRo také zamýšlí v příštím roce otevřít post zpravodaje v jihovýchodní Asii, zvažovaným městem je Soul. Zpravodaj, jehož jméno zatím není známé, doplní současnou síť působící v USA, Bruselu, na Blízkém východě, Ukrajině, v Německu, Francii, Polsku a na Slovensku.
Nutná přítomnost v onlinu
V oblasti poslechu na vyžádání plánuje Český rozhlas rozšířit zpětný poslech o další čtyři týdny, tedy na osm týdnů. To si vyžádá roční náklady ve výši 4 mil. Kč. „Postupně se přesouváme z role vysílatele do role producenta a bude na posluchačích, jakou platformu si pro poslech zvolí. Musíme být tam, kde jsou posluchači a kde je naše cílová skupina," konstatoval generální ředitel Českého rozhlasu.
Od září nabízí také web iRozhlas.cz širší regionální zpravodajství. Obsah připravují editoři ve spolupráci s regionálními zpravodajskými redakcemi ČRo.
Rozšíření regionálního vysílání
Změny čekají od podzimu i regionální vysílání. Rádio Praha prodlouží živé vysílání z dosavadních 6-9 hodin do 22 hodin. Od ledna 2026 se objeví nové formáty: zpravodajsko-publicistický souhrn Den v regionu, reportérský projekt Regionální stopař, cyklus Osobnosti Česka a populárně naučná série Co v učebnicích nebylo. Plánuje se i více výjezdů do regionů a podpora místní kulturní scény.
Záznam z tiskové konference je k dispozici níže.
Zdroj: ČTK
Anketa: Očekávání od Českého rozhlasu
Z odpovědí vyplynulo, že posluchači vnímají ČRo jako důvěryhodný zdroj informací a významnou kulturní instituci.
Programové priority na příštích 5 let
- Přinášet nezávislé, důvěryhodné a nestranné zpravodajství a publicistiku.
- Rozvíjet investigativní žurnalistiku.
- Rozšířit nabídku vzdělávacích a kulturních pořadů, pečovat o kulturní dědictví a lépe zpřístupnit archiv.
- Posílit roli Českého rozhlasu v krizových situacích.
- Rozšířit regionální vysílání o lokální témata a akce.
Priority ČRo z pohledu média veřejné služby
- nezávislost na politických a ekonomických vlivech
- ověřování informací z nezávislých zdrojů
- podpora české kultury a péče o kulturní dědictví
Rozhlas jako celek
- 48 % respondentů vnímá ČRo jako „nabídku pro každého“ – široké pokrytí všech žánrů a formátů, proti tomu 35 % preferuje, aby ČRo nabízel zejména to, co nenabízí komerční rádia.
- 58 % si přeje zachování současné šíře programů a služeb a dalších 18 % jejich rozšíření.
- Přes 80 % respondentů považuje digitální služby (aplikace mujRozhlas, podcasty, iROZHLAS.cz) za stejně důležité jako tradiční vysílání.
Vzdělávání, kultura a jazyk
- 26 % respondentů zmiňuje v rámci 4 priorit roli ČRo při podpoře české kultury, tradic a jazyka.
- Péči o kulturní dědictví označilo za jednu z priorit téměř 40 % účastníků.
- 35 % dotázaných by uvítalo více literárně-dramatické tvorby (četby, hry, povídky). Tento požadavek je výraznější u žen a posluchačů ve věku 50–59 let.
Regiony
Z odpovědí vzešel jasný požadavek na posílení regionálního vysílání:
- Asi čtvrtina lidí by chtěla více regionálních pořadů.
- 20 % označilo regionální vysílání za jednu z hlavních priorit.
- Veřejnost si přeje lepší propojení celoplošného a regionálního obsahu, více reportáží přímo z míst a prezentaci místních osobností či akcí.
Krize a bezpečnost
- ČRo je vnímán jako spolehlivý zdroj informací v případě krizí.
- Respondenti opakovaně zdůrazňovali, že rozhlas musí posílit roli „rádia v krizových situacích“ – v době výpadků proudu nebo internetu zůstává často jediným funkčním kanálem.
- Lidé očekávají praktické servisní informace, spolupráci s IZS a státními institucemi a spolehlivost v mimořádných situacích.
Shrnutí
Výsledky ankety ukazují, že veřejnost považuje Český rozhlas za důležitou instituci s nezastupitelnou rolí ve společnosti. Lidé od něj očekávají především spolehlivé zpravodajství a investigativu, posílení vzdělávací a kulturní role, podporu regionů a jasnou funkci v krizích. Tyto priority se staly podkladem pro přípravu Memoranda o naplňování veřejné služby v letech 2025–2029.
Detailní výsledky z ankety si můžete prohlédnout v příloze níže.
-mav-
Tagy
