Šéfové ČT, ČRo a ČTK: Poplatky fungují, změny můžou veřejnou službu zničit

Zleva: René Zavoral (ČRo), Jaroslav Kábele (ČTK) a Milan Fridrich (ČT) na diskusi ASCOPA. Moderoval Václav Sochor. Zdroj: MediaGuru.cz

Nejvyšší zástupci Českého rozhlasu, České televize a ČTK se shodli, že stávající model financování médií veřejné služby pomocí poplatků v Česku funguje a že nezávislost médií veřejné služby nesmí být ohrožena. Případné slučování ČT a ČRo by nepřineslo deklarované úspory a ohrozilo by kvalitu služeb. To jsou některé z myšlenek, které zazněly na středeční diskusi o budoucnosti médií veřejné služby, které uspořádala profesní PR asociace ASCOPA a která se ve středu uskutečnila v Presscentru ČTK.

Nově se rodící vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení, které odeslala prezidentovi, zamýšlí zrušit financování České televize a Českého rozhlasu pomocí poplatků. Neuvedla ale, jak by financování médií veřejné služby mělo být zajištěno. Do prohlášení také napsala, že média veřejné služby mají být nezávislá.

Poplatky se osvědčily. Proč je měnit?

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral je v návaznosti na programové prohlášení vlády připraven diskutovat o variantách financování médií veřejné služby, zároveň se ale domnívá, že stávající systém poplatků je osvědčený a není důvod ho měnit. „Platební morálka v Česku je špičková a my budeme měnit systém, který funguje? Co je cílem změn?,“ ptal se. Celkově považuje teze o médiích veřejné služby v programovém vládním prohlášení za obecné a potenciálně skrývající nejrůznější scénáře od žádných změn po sloučení ČT a ČRo. V diskusi několikrát zdůraznil, že postrádá důvody, proč by se stávající systém měl měnit. „Pokud je zmínka o nezávislosti míněna vážně, jsem za to rád. Z diskusí teprve vyplyne, co si pod tím vládní zástupci představují. Naší snahou bude vládu přesvědčit, že se nemá měnit něco, co dobře funguje.“

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich vidí jasnou propojenost mezi způsobem financování médií veřejné služby a jejich nezávislostí. Pokud by měla být média veřejné služby financována ze státního rozpočtu, bude ohrožena jejich nezávislost. „Cokoli je živeno státem, nemůže být nezávislé,“ uvedl. Dodal, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš je dlouhodobě konzistentní ve snaze zrušit televizní poplatky. Nahrazení poplatku formou daně ale bude znamenat, že lidé stejně budou peníze odvádět, jen to pro ně bude méně viditelnou formou. Podle Fridricha je současná silná pozice českých médií veřejné služby výsledkem dlouhodobé stability a profesionality: „V Česku jsou média veřejné služby relevantní a úspěšná a musíme to chránit. Zničit to jde strašně rychle,“ dodal. Stejně jako Český rozhlas je i Česká televize připravena vysvětlovat, argumentovat a předkládat návrhy, aby situace nedospěla k vývoji slovenských veřejnoprávních médií.

Slučování médií? „Chiméra úspor“

Všichni řečníci odmítli, že by případné spojení České televize a Českého rozhlasu přineslo úspory. René Zavoral připomněl, že podobné kroky na Slovensku selhaly: „Zkušenost ze Slovenska ukázala, že jim to žádné úspory nepřineslo. Pokud by úspora měla být zásadní, bavíme se o škrtání celků.“ Představu, že jeden redaktor zvládne pracovat pro televizi i rozhlas, označil za zcela nereálnou.

Podobně to vidí i Milan Fridrich, podle kterého skutečné úspory přinese jen rušení veřejné služby. „Úspory, které můžeme udělat, jsou kosmetického rázu, pokud by se nešlo do DNA média. Televize netrpí rozmařilostí a je velmi pružná,“ sdělil.

ČTK: Nenahraditelná součást systému

Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele připomněl unikátnost českého modelu tiskové agentury, která je zřízena ze zákona a financována z vlastní činnosti, tedy nikoli formou poplatků nebo příspěvků z rozpočtu. „Na celém světě neexistuje model obdobný jako ČTK. Buď jsou agentury státní, nebo veřejnoprávní s podporou rozpočtu, nebo ryze privátní.“ Zdůraznil, že nestrannost agentury je přímo svázána s jejím podnikatelským modelem. „Na svůj provoz si ČTK musí vydělat. Pokud bychom porušili princip nestrannosti, pocítili bychom to.“

Obě média veřejné služby potvrdila, že agenturu považují za klíčového partnera a její servis odebírají i přesto, že sami disponují sítí redaktorů. „ČTK je nenahraditelná, bez ní si naši práci neumím představit,“ řekl Zavoral. Fridrich dodal, že bez agentury by ČT musela „nabrat dalších 100 lidí“.

Pro ČTK by z pohledu budoucího vývoje bylo přínosné, pokud by si státní úřady a složky odebíraly její zpravodajství pro své potřeby. „Aby se ČTK stala jednou informační základnou pro široké státní instituce a aby starostové nežili v bublině Facebooku,“ přiblížil.

Veřejný vs. soukromý zájem

Diskuse se dotkla i základního vymezení role médií veřejné služby. Veřejnoprávní média musí mít dosah napříč populací, jinak by obtížně plnila své funkce informační, vzdělávací i zábavní. Snahou komerčních médií je ale podle zástupců ČT i ČRo jejich pozici umenšit a získat tak čas, který lidé věnují sledování médií veřejné služby, pro sebe. „Takovou diskusi ale vůbec nemůžeme připustit, protože soukromý zájem by převálcoval ten veřejný," myslí si Milan Fridrich. „Je soukromý zájem absolutní, nebo existuje ještě veřejný zájem? To je meritum věci,“ dodal.

René Zavoral upozornil, že podoba vysílání Českého rozhlasu je až z 90 % odlišná od podoby vysílání soukromých rádií. „Rádio veřejné služby má oslovovat všechny posluchače, marginalizace jeho vysílání je chybou,“ zmínil.

Kontrola NKÚ: Nebráníme se

Navrhované kontrole hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) se ČT, ČRo ani ČTK nebrání, přestože v případě posledně jmenované instituce nejde o subjekt, který nakládá s veřejnými penězi. Fridrich označil přesvědčení o zázračných efektech kontroly NKÚ za mýtus, protože už teď je hospodaření televize podrobováno auditům a vnitřním kontrolám. „Kontrole NKÚ se nebráníme, ale je to taková pohádka. Neočekávám, že by se stalo něco závratného," dodal.

-mav-