Dvořák: Další regulace ohrozí média veřejné služby

Další regulace, která by se měla týkat médií veřejné služby, povede ke zmenšení jejich prostoru, vyplynulo ze slov generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, která pronesl na středečním semináři v Poslanecké sněmovně. Seminář se primárně zaměřil na úpravu volby členů Rady ČT a Rady ČRo v nově chystané novele příslušných zákonů. Podle Dvořáka ale prozatímní diskuse k novele přehlíží podstatnější otázky.

Šéf ČT zmínil především rozpor mezi kontrolovanými a regulovanými tradičními médii a nekontrolovanými a neregulovanými médii novými. „Kontrolovaná a regulovaná média se dostávají do střetu s novými médii, pro která žádná pravidla neplatí. Vzniká pocit, že právě na internetu, v diskusích, blozích se objevuje „ta pravda“. Tak to ale není. Nová legislativa vůbec toto nebere v potaz. Pomíjí fakt, že mediální soupeř má jinou sílu, prostředky,“ řekl Dvořák. Považuje proto za důležité definovat, jakým způsobem mezi sebou stará a nová média mají koexistovat a jak se spolu vyrovnat. „Koexistence je nutná a důležitá, další regulace a omezování médií veřejné služby povede k tomu, že tím větší prostor budou dostávat ostatní média,“ přiblížil.

Další otázkou je podle Dvořáka regulace vlastnictví a koncentrace, které by se měli politici věnovat. Význam médií veřejné služby v současnosti podle Dvořáka roste právě proto, že na český mediální trh vstoupily v roli vlastníků různé podnikatelské skupiny. Média veřejné služby zároveň bojují o komerční výtěžnost s komerční konkurencí. „Je tu atak jiných komerčních médií, bojujeme s mobilními operátory,“ popsal. Za klíčové Dvořák označil financování, bez nichž média veřejné služby nemohou své úkoly plnit.

Ministerstvo kultury chce v prosinci 2015 předložit vládě novely Zákona o ČT a Zákona o ČRo. Jednou z hlavních změn, o které se diskutuje, je nová úprava volby členů kontrolních orgánů. Mluví se o německém modelu. Součástí pracovní verze je například převedení pravomocí dozorčích komisí pod nově zřízené správní rady. Členové proměněných veřejnoprávních rad by podle pracovní verze byli přímo nominováni politickými stranami, ale i vybranými institucemi nebo sdruženími jako Akademie věd, Asociace krajů, Svaz měst a obcí, Syndikát novinářů, Český helsinský výbor, Ekumenická rada církví, Rada seniorů a další více než desítkou organizací.

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan si ale nemyslí, že by takový model byl přenositelný do českého prostředí. „Aplikace německého modelu by byla invalidní kopií, české prostředí se vyvíjí jinak,“ řekl ředitel Českého rozhlasu. Duhanovi v současnosti chybí koncept kontrolních činnosti rad médií veřejné služby. Stávající mechanismus volby členů rad nepovažuje za legislativně špatný, jen špatně aplikovaný. „Pokud se budou pravidelně obměňovat členové rady, nebudeme se obávat politických tlaků,“ uvedl s tím, že pro rozhlas je důležitá indexace koncesionářských poplatků.

Předseda Rady ČT Jaroslav Dědič obecně považuje německý model za funkční, ale je podle jeho slov otázkou, zda je použitelný v českých podmínkách. Nižší frekvence jednání rady, s kterou německý model počítá, by například mohla ztížit radě rychle reagovat na stížnosti veřejnosti. Místopředseda Rady ČRo Jiří Vejvoda se domnívá, že rady by měly získat právní subjektivitu a je toho názoru, že počet radních nemá být neúměrně navyšován.

Chystá se rovněž novela Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který se má podle slov náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové revidovat podle evropské směrnice o audiovizuálních službách. Ministerstvo kultury bude muset vycházet ze změn, se kterými přijde Evropská komise. Jednou z uvažovaných změn ve znění vysílacího zákona je možnost zavedení třetího časového pásma v čase od 20:00 do 22:00 (labeling pro diváky starší 15 let) či úprava povinností pro vysílání pořadů pro sluchově a zrakově postižené. V případě rozhlasového vysílání se uvažuje o změnách licenčních podmínek nebo o zavedení komunitních médií, tzv. třetího pilíře mediálního systému. Ministerstvo kultury chce návrh novely zákona předložit vládě v květnu 2015.

-mav-